O čem to tady je
Tady nyní napíšu informace, které se týkají mých zkušeností za celou dobu mé práce. Je to vlastně hlavní problém našich potíží a tím je naše
MINULOST.
Než jsme se narodili, tak jsme si s ostatními dušemi domluvili, co všechno si potřebujeme "prožít a odžít" a to doslova. Jenom že, když se narodíme, tak to všechno zapomeneme a pak nechápeme, proč se nám dějí věci, které se nám dějí. Potom trpíme a nevíme, jak se z těch potíží dostat. Nepamatujeme si, že jsme si určili vše: Tedy místo narození, datum narození, rodiče, koho potkáme na naši životní pouti, co prožijeme, koho si vezmeme, či nevezmeme, kolik budeme mít dětí, jakou práci atd.......až po smrt, kterou, si taky většinou určíme (protože si chceme vyzkoušet "různé typy" smrtí na této planetě). Vlastně tak, jako si chceme prožít i různé typy životů a ženských rolí a mužských rolí a ještě mnoho a mnoho dalšího.... A proč? Protože jsme to tak chtěli. Tam "nahoře" se nám líbí ta "různorodá nabídka prožitků". Ale tady "dole" už to vypadá jinak. I já sama si někdy vyčítám, "že to byl blbej nápad sem lézt " (myšleno na tuto planetu). No, ale už jsme tady.
A teď "babo raď?!". Zbývá nám už jen jedno: Pochopit "principy" pobytu na této planetě, a udělat to nejdůležitější - dát to do pořádku.
Tak jako všude jsou různé zákony. I tady na planetě se musí dodržovat. Ty hlavní jsou: Že všechny prožitky, které si domluvíte s různými dušemi (bytostmi), si musíte navzájem vyzkoušet. Pro ty, co nechápou: Když v nějakém životě vy jste třeba "záporák" a druhý "klaďas", tak si to musíte v nějakém životě "přehodit". A to ať se vám to líbí, nebo ne. Pokud to nedodržíte, zdržujete nebo od toho utíkáte - zasáhne Vesmír. Jsou tu totiž bytosti, které "dohlížejí" na chod celého toho šílenství tady. Ví, co jste si s nimi dohodli a toho se drží. Nemyslete si, že je "ukecáte", že tu budete prožívat jen samé lehké a pohodové životy, bohatství a lelkování. Na to zapomeňte. Oni nás zavčasu varují, co všechno "pobyt tady" obnáší a ať si to pořádně rozmyslíme, než "tu vlezem". Zvlášť, když nás varují, že si musíme prožít "obě polarity" - tedy zápornou i kladnou, jinak nepochopíme smysl UČENÍ na této planetě. Jenom že, my jsme "blbouni" (včetně mě) a musíme lézt do kdejaké.......však vy víte, kde.... a musíme si to zkusit.
Tak, tohle je jedno vysvětlení a teď to druhé (ještě horší :-( ).
NAŠI RODIČE
Rodiče jsme si vybrali buď, že si "role" musíme přehodit, nebo z jiných různorodých důvodů. Ale nikdy ne náhodou! Jak už jsem za tu dlouuuuhatáááánskou dobu odpozorovala, mají zásadní vliv na náš vývoj a život - asi 90 - 95%! Což je moc, ale bohužel je to tak. A o co jde? V čem vyrosteme, v jakém prostředí, jak se k nám chovají, (a nejenom oni, ale i učitelé ve školách, kamarádi, sourozenci, spolupracovníci, partneři atd.), mají na nás obrovský vliv. A k tomu ještě ten zatracený "musismus a nesmismus", poslouchání autorit - protože dospělí přece ví "vždycky" všechno lépe než my a mají "VŽDY PRAVDU"!!! Tak to vše se na nás "podepsalo". Vyrostli jsme v tom, jak se rodiče chovali k sobě, co zvládli - či nezvládli, někteří si na nás vybíjeli i své neúspěchy a deptali nás. A mnohdy nás stresovalo, když se rozvedli a měli novou rodinu, nebo se nám nevěnovali a "privilegovali" někoho jiného atd....atd....
Jenomže oni to nedělali schválně, dělali v té době to nejlepší, co znali. Tenkrát ale nevěděli, že chybně. To, většinou hodně z nich zjistilo až s postupem času. Nebo jim to "ukázali a vrátili" potomci, a až pak jim docházelo (tedy většině z nich), jak se chovali. Že byli vlastně takoví proto, že to zase mají od svých rodičů, že ti je vychovávali úplně stejně - ne-li hůř. K nám se babičky a dědečkové chovali třeba pěkně (alespoň většina z nich), ale k rodičům třeba už ne. Jak já s oblibou říkám, " na dětech se učíme a na vnoučatech děláme opraváky".
A nyní to důležité:
My jsme si to s nimi ale tak DOMLUVILI,
že se k nám právě takto, zrovna takto, BUDOU CHOVAT! Je to velmi složité a není to jednoduché na pochopení. Zvlášť, když tuto pravdu nechceme přijmout. Ale i na to máme právo. Je to naše volba. Pak to odnášíme psychicky a následně i fyzicky. Což se projevuje ve zdraví a nemocech. Totiž to, co prožijeme jako křivdu nebo strach, se nám "ukládá" do těla a po pár letech se projeví jako nemoc. A jelikož už od dětství máme v sobě zabudovaný "ochranný systém", tak se snažíme na to "špatné" zapomenout, jinak řečeno, vytěsnit "to" z mysli. A pak v dospělých letech nechápeme, kde se vzala ta nemoc a proč, a už vůbec nám nedochází souvislosti s tím spojené.
Výše uvedené jsem vysvětlovala nesčetněkrát a unavilo mě, opakovat to stále dokola. Proto to nyní píšu na tyto stránky. A opět opakuji, že ti, kterým se toto sdělení nelíbí, nebo mají jakékoliv výhrady, tak ať je mají a můžou udělat to jediné - opustit tyto stránky.
Toť vše.
Přeji všem hodně SÍLY, ODVAHY A ZDRAVÉHO SELSKÉHO ROZUMU
Lenka